Guantanámo to není, ale byl jsem za mřížemi …

Dnes tu byl krásnej den a já jsem to v práci zabalil hned v pět a šel si do parku zaběhat, abych udělal něco pro zdraví. Park je kousek odsud a má, jako další parky tady, jednu zvláštnost. Je oplocenej a zavírá se se slunce západem. Což vím teď, ale nevěděl jsem odpoledne … Takže si tak klidně běhám po parku, kluci tam hráli fotbal, běhalo tam ještě pár dalších nešťastníků a taky se několik lidí procházelo se psy. Sluníčko pomalu zapadalo, ale pořád bylo dost světla, kolem šestý hodiny. Najednou kolem mě projelo auto místního národního výboru, zastavilo u jedné brány, která byla asi sto metrů ode mě. Myslel jsem si, že vysypávaj koše, a tak jsem si jich moc nevšímal. Ale ve skutečnosti zavírali bránu, čehož jsem si všiml až tehdy, když jsem k ní doběh a chtěl běžet domů. Zkusil jsme ještě další bránu na druhé straně parku, ale ta byla taky zavřená. Nakonec jsem přes lavičku postavenou u plotu plot přelezl a přeskočil na druhé straně na nějakou boudičku a z tý jsem skočil na chodník. Docela by mě zajímalo, jak se z parku dostal pár důchodců se dvěma velkými psy, kteří tam taky uvízli …

Jo, a ještě jsem o víkendu dokončil dřevěnou poněkud abstraktní sošku, kterou jsem měl rozdělanou už pár tejdnů a nějak se mi do ní nechtělo. Je z lípy, kterou jsem měl doma asi 20 let, krásně vyschlý dřevo.